Bajecny svet elektronickeho podpisu | online podpora stejnojmenne knihy z Edice CZ.NIC

2.1        Elektronický podpis není jako známka

V zájmu co nejlepší srozumitelnosti začneme v cimrmanovském duchu neboli prozkoumáním slepých uliček. Konkrétně popisem toho, čím elektronický podpis není. Nebo ještě přesněji: jaké jsou nesprávné pohledy na tu variantu elektronického podpisu, kterou se zabýváme v této knize, a která je založena na asymetrické kryptografii a na infrastruktuře veřejného klíče[18]

Snad nám tyto protipříklady umožní lépe pochopit, čím elektronický podpis doopravdy je a jaké má vlastnosti.

Jedním z „alternativních“ pohledů by mohla být představa, že elektronický podpis je něčím jako známkou či kolkem.

Pro obrázek ve větší kvalitě klikněte na odkaz pod číslem obrázku v legendě

Představa elektronického podpisu jako známky

Obrázek 2 - 1: Představa elektronického podpisu jako známky

Pokud by tomu tak bylo, pak by elektronický podpis mohl existovat „sám o sobě“ a nezávisle na tom, co s ním bude podepsáno. Díky tomu by se dal vytvořit i nějak dopředu, jakoby „do zásoby“ (stejně, jako se dopředu dají tisknout známky či kolky) – a teprve následně, v okamžiku skutečné potřeby, by se nějak připojil („nalepil“) ke konkrétnímu dokumentu, v roli jeho podpisu.

Takováto představa by stále mohla zajistit to, aby elektronický podpis byl spojen s konkrétní osobou - pokud by „známky v roli podpisů“ byly vytvářeny jako individuální (vztažené ke konkrétní osobě), a nikoli jako klasické známky, které jsou vždy stejné a nezávislé na tom, kdo si je koupí a na něco nalepí. Jinými slovy: každý by potřeboval své vlastní a individuální „elektronické podpisy jako známky“.

Co by ale už splněno nebylo, je požadavek na to, aby elektronický podpis umožnil detekovat jakoukoli změnu podepsaného dokumentu (neboli: porušenou integritu). To by zde nešlo, kvůli tomu, že „elektronický podpis jako známka“ by byl zcela nezávislý na tom, co jím je podepsáno.

Konkrétním příkladem „elektronického podpisu jako známky“ by mohlo být naskenování něčího vlastnoručního podpisu do podoby obrázku (analogie vytvoření „známky“), a přidání tohoto obrázku ke konkrétnímu textu v elektronické podobě, nejspíše v textovém editoru (jako analogie nalepení známky). Příklad s již jednou zmiňovaným podpisem prezidenta republiky naznačují obrázky.

Pro obrázek ve větší kvalitě klikněte na odkaz pod číslem obrázku v legendě

Vyobrazení podpisu Václava Klause

Obrázek 2 - 2: Vyobrazení podpisu Václava Klause

 

Právníci by vůči takovémuto postupu určitě namítali, že zde chybí projev vlastní vůle: svůj podpis k textu v rámci tohoto příkladu opravdu nepřipojil Václav Klaus, aby tím vyjádřil svůj souhlas s uvedeným textem.

Pro obrázek ve větší kvalitě klikněte na odkaz pod číslem obrázku v legendě

Text s přiloženým snímkem podpisu Václava Klause

Obrázek 2 - 3: Text s přiloženým snímkem podpisu Václava Klause

Představu elektronického podpisu „jako známky“ tedy musíme odmítnout[19].


[18] Na rozdíl od závěru předchozí kapitoly nám zde již nejde o „jiné elektronické podpisy“, neboli o alternativy k tomu elektronickému podpisu, který je zakotven v našem právním řádu a kterému je věnována celá tato kniha. Zde jde o jiné pohledy na tento jeden konkrétní druh podpisu.

[19] Zajímavé je, že první návrh zákona o elektronickém podpisu z roku 1999, který byl v ČR představen veřejnosti, byl založen právě na tomto pohledu. Místo o podepisující či podepsané osobě hovořil o „oprávněné osobě“ (oprávněné nakládat s vlastním elektronickým podpisem), a ukládal jí povinnost „nakládat s elektronickým podpisem s náležitou péči tak, aby nemohlo dojít k jeho neoprávněnému použití“.



© Jiří Peterka, 2011, profil na Google+
Valid HTML 4.01 Transitional Ověřit CSS!
3A2E
5665
6E6F
7661
6E69
2E3A
0D0A
5475
746F
206B
6E69
6875
2076
656E
756A
6920
7376
6520
7A65
6E65
2049
7265
6E65
2C20
7379
6E6F
7669
204A
6972
696D
7520
6120
6463
6572
6920
4576
652E
0D0A
5620
5072
617A
652C
204C
5032
3031
3020
4A69
7269
2050
6574
6572
6B61