V naší právní úpravě se můžeme setkat s pojmem datová zpráva, a to zejména v souvislosti s datovými schránkami a zákonem č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi. Jaký je ale význam tohoto pojmu a jaký je jeho vztah k jiným pojmům? Například k pojmu dokument?
Je datová zpráva kontejner na dokumenty?
Má být datová zpráva něco jako kontejner, do kterého se vkládají jednotlivé dokumenty jako přílohy? Takto to funguje v reálném světě, zejména v systému datových schránek, ve kterém lze do jednotlivých datových zpráv vkládat jako přílohy dokumenty různých datových formátů. A stejně je tomu třeba v elektronické poště.
Odpovídá tomu i pojem "dokument obsažený v datové zprávě", který zavedl právě zmiňovaný zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi, jako určité synonymum pro elektronický dokument, resp. dokument v elektronické podobě.
Jsou dokumenty současně datovými zprávami?
Jenže stejný zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi říká současně i něco jiného: a to, že datová zpráva a dokument jsou jakoby na stejné úrovni a mohou splývat, resp. být jedním a tím samým.
Takto vyznívá například ustanovení, ve kterém předmětný zákon říká, že "dokumenty … mají formu datové zprávy". Nebo ta ustanovení, která řeší dodávání a doručování dokumentů, a říkají například, že dokument je doručen přihlášením uživatele s potřebnými právy. V systému datových schránek jsou ale přenášeny, resp. dodávány a doručovány, vždy celé datové zprávy, a nikoli jednotlivé dokumenty. Doručením datové zprávy tak jsou doručeny, a to současně, všechny dokumenty, které jsou v ní obsaženy jako její přílohy. Není možné, aby byl doručen například jen jeden dokument v příloze datové zprávy, zatímco ostatní dokumenty z téže datové zprávy nikoli.
To samé platí i pro doručování do vlastních rukou: to se týká celých datových zpráv a tím pádem stejným způsobem všech dokumentů v příloze datové zprávy. Není možné, aby jeden dokument v datové zprávě byl určen do vlastních rukou, a jiný dokument v téže datové zprávě nikoli.
Je rozdíl mezi formátem datové zprávy a formátem její přílohy?
Zmatení do vzájemného vztahu mezi datovými zprávami a dokumenty vnáší i způsob, jakým jsou vymezeny přípustné datové formáty dokumentů, které lze vkládat jako přílohy do datových zpráv. Jde například o datový formát PDF, XML a další. Příslušný prováděcí předpis, který přípustné datové formáty vyjmenovává, je ale prezentuje jako přípustné formáty datových zpráv, a nikoli jako přípustné formáty dokumentů v příloze datové zprávy. Přitom samotné datové zprávy mají pevně daný formát, a to formát ZFO, který není možné měnit.
Jsou zpoplatněny jednotlivé dokumenty, nebo celé poštovní datové zprávy?
Reálně dodržované není ani ustanovení o zpoplatnění poštovních datových zpráv, které hovoří o tom, že provozovateli náleží odměna za dodání každého odeslaného dokumentu. Ve skutečnosti odesilatelé platí za celou datovou zprávu, bez ohledu na to, kolik dokumentů je v ní obsaženo, jako její přílohy.
Datová zpráva ve dvou různých významech
Právě popsané terminologické zmatení se dá vysvětlit snad jen tak, že autoři popisovaného zákona z roku 2008 použili pojem „datová zpráva“ ve dvou různých významech současně.
Jedním významem je pojem „datová zpráva“ v tom smyslu, v jakém je reálně implementována v systému datových schránek. Tedy jako dočasný přepravní kontejner, do kterého se pro potřeby přenosu vkládají jednotlivé dokumenty, jako její přílohy.
Datová zpráva jako „to, co se podepisuje“
Druhý význam pojmu datová zpráva, použitý v popisovaném zákoně o elektronických úkonech a autorizované konverzi, je historický a pochází ještě z doby kolem roku 2000, kdy se teprve rodila první právní úprava elektronických podpisů.
Již tehdy bylo potřeba nějak pojmenovat to, co se podepisuje, resp. opatřuje elektronickým podpisem. Dnešní definice si pomáhají obecným pojmem „data“ a říkají tak, že podpis jsou jedna data, která podepisují jiná data.
Ale třeba náš zákon o elektronickém podpisu z roku 2000 se inspiroval vzorovým zákonem o elektronickém obchodu od organizace Uncitral, který hovořil o podepisování datové zprávy. S tím, že zmíněný vzorový zákon zavedl tento pojem, tedy „datová zpráva“, jako velmi obecný pojem, zahrnující jak dnešní dokument, tak i nejrůznější datové záznamy, položky a další „kusy dat“.
Při tomto pojetí pojmu „datová zpráva“ tak mělo smysl srovnávat datovou zprávu s dokumentem, resp. klást je na stejnou úroveň.
Zdůrazněme si znovu, že pojem „datové zpráva“, ve smyslu toho, co se podepisuje, používal náš zákon o elektronickém podpisu po celou dobu své platnosti, a to až do září roku 2016, než byl kvůli nástupu nové právní úpravy elektronických podpisů zrušen. Jenže popisovaný zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi pochází z roku 2008. Tedy ještě z doby, kdy tehdy stále platný a účinný zákon o elektronickém podpisu hovořil o podepisování datových zpráv. A od té doby nebylo terminologické zmatení v zákoně o elektronických úkonech a autorizované konverzi napraveno.