Lidé si často myslí, že když mají svou datovou schránku, už jim veškerá korespondence od úřadů musí chodit jen do ní. Není to ale pravda. Existuje několik významných výjimek, kvůli kterým vám úřady (orgány veřejné moci) někdy musí doručovat ještě "postaru", klasickou listovní poštou.
Přepis:
Jedním z mýtů kolem datových schránek je představa, že když máte svou datovou schránku, orgány veřejné moci vám už nesmí nic doručovat klasickou poštou, a vše vám již musí posílat právě jen do vaší datové schránky.
Není to úplně pravda.
Obecně sice orgány veřejné moci mají povinnost doručovat do datové schránky, ale existují z toho i významné výjimky. Tou první a v praxi asi nejméně problematickou je, že ne vše se datovou schránkou dá poslat. Ať již z důvodu velikosti, nebo kvůli tomu, že to nemá elektronickou podobu a nelze to do elektronické podoby ani převést. Což mohou být třeba různé průkazy, směnky, šeky a jiné cenné papíry.
Další výjimka vyplývá z toho, že možnosti doručování v datových schránkách – trochu paradoxně – úplně nekorespondují s tím, jak to funguje v tradičním listinném světě, pokud jde o určení do vlastních rukou. U listinné zásilky máte tři možnosti: můžete požadovat doručení adresátovi, jako druhou možnost doručení do vlastních rukou adresáta, a jako třetí možnost doručení do vlastních rukou výhradně jen adresáta. Tato třetí možnost ale ve světě datových schránek nemá obdobu, protože zde jsou jen dvě možnosti: do vlastních rukou ANO, či NE. A pokud je datová zpráva určena do vlastních rukou adresáta, stejně se k jejímu obsahu může dostat každý, kdo má v cílové datové schránce právo číst zprávy do vlastních rukou.
Takže pokud se něco má dostat do vlastních rukou výhradně či výlučně adresáta, a nikoho jiného, není možné to poslat datovou schránkou.
Největší problémy ale způsobuje třetí výjimka, související s pravidlem tzv. oborově správné datové schránky. Ta je důsledkem celkové komplikovanosti našeho systému datových schránek, ve kterém jedna a táž fyzická osoba může být držitelem více datových schránek různého typu. Jedné datové schránky nepodnikající fyzické osoby, i jedné datové schránky podnikající fyzické osoby. A vedle toho existují ještě tzv. profesní datové schránky, zřizované konkrétním profesím, jako třeba advokátům, daňovým poradcům, znalcům, soudním tlumočníkům a předkladatelům atd.
Držitelé takovýchto datových schránek mohou pro svá podání vůči orgánům veřejné moci, a to dokonce nepodepsaná a využívající tzv. fikci podpisu, využít kteroukoli svou datovou schránku. Takže například někdo, kdo má jen datovou schránku podnikající fyzické osoby, z ní může odesílat jak svá podání týkající se podnikání, tak i ta, která se jeho podnikání netýkají. A dokonce: pokud své podání řádně elektronicky podepíšete, tedy alespoň uznávaným elektronickým podpisem, můžete jej odeslat příslušnému orgánu veřejné moci z jakékoli datové schránky. Tedy i z cizí datové schránky, patřící jinému držiteli.
Nicméně, a to je to důležité, orgány veřejné moci na výběr nemají. Nemohou si vybírat, do které datové schránky mají komu doručovat. Vždy to musí být datová schránka příslušného držitele, a nesmí to být datová schránka někoho jiného. A jelikož konkrétní adresát může být držitelem více datových schránek, musí mezi nimi orgán veřejné moci správně rozlišovat.
Zjednodušeně: věci týkající se podnikání musí orgán veřejné moci doručovat do podnikatelské datové schránky (DS PFO) příslušného držitele, a věci netýkající se podnikání naopak do jeho datové schránky nepodnikající fyzické osoby (DS FO). Nikoli křížem. Právě to je podstatou onoho pravidla o oborově správné datové schránce: doručovat lze jen do takové datové schránky příslušného držitele, která odpovídá tomu, čeho se doručovaná zásilka týká.
Důležité je, že když příjemce nemá oborově správnou datovou schránku, měl by mu orgán veřejné moci doručovat klasicky poštou, a nikoli do jiné, oborově nesprávné datové schránky. Například jde-li o něco, co se netýká podnikání ale jeho osobních záležitostí, a adresát má jen datovou schránku podnikající fyzické osoby, měl by mu orgán veřejné moci doručovat klasicky listovní poštou, místo do jeho oborově nesprávné datové schránky.
V praxi samozřejmě může být určitý problém s rozlišením, čeho se doručovaná zásilka týká: zda podnikatelských či nepodnikatelských záležitostí, případně záležitostí „profesních“ (u advokátů, daňových poradců, znalců atd.), kde vše platí obdobně.
Stejně tak se ale může stát, že rozlišení je jasné, ale orgán veřejné moci udělá chybu a místo doručení do oborově správné datové schránky, kterou adresát má, doručuje nesprávně, klasickou poštou. Pak podle judikatury platí, že pokud si příjemce zásilku řádně převezme, je chyba orgánu veřejné moci napravena, neboli tzv. zhojena a doručení je platné. Nastaly totiž jeho materiální účinky.
Ale pokud by si adresát zásilku nestihl včas vyzvednout a mělo by dojít na doručení fikcí po 10 dnech, nebude se jednat o platné doručení, protože jeho materiální účinky nenastaly.